Hlavní stránka

10 subjektivních dojmů z Letnej školy moderných učitelov aneb „Odteď učí Pim!“

Představte si, že celý školní rok neúnavně vyučujete, stříháte pomyslný metr s počtem dní, které zbývají do prázdnin a najednou vám přijde nabídka zúčastnit se akce, která bude plná učitelů, bude se konat uprostřed léta, ve svém názvu má slovo „škola“ a účast na ní si budete muset zaplatit. Nevěřícně kroutíte hlavou nad takovou smělostí? Klepete si na čelo? My víme; zkusili jsme pár z vás nejvěrnějších oslovit právě s touto nabídkou a se zlou jsme se potázali. Ale nedivili jsme se vám. A tak jsme to místo vás zkusili napoprvé sami.

1. Cesta

Na Letnú školu moderných učitelov do slovenského Hronce jsme měli z Čech jet tři. Jeden výtečník bohužel z důvodů operace očí (neměli jsme ani to sérdce popřát mu „táhni a srůstej“) pár dní před odjezdem odřekl a tak v neděli odpoledne vyjeli jen figuranti dva, říkejme jim třeba Honza a Jirka. Druhý jmenovaný chtěl zažít svůj rekord, pokud jde o rychlost, kterou se kdy přepravoval z místa A na místo B, (ten původní se nakonec podařilo překročit, resp. přefičet, o celých 15 km/hod) a i díky tomu jsme dorazili na místo za méně než šest hodin, včetně asi tří zastávek, plni zážitků a baget koupených na benzínové pumpě.

2. Pohostinnost

Přestože bylo už jedenáct hodin večer, čekala na nás výtečná a vydatná večeře, kterou jsme beze zbytků zdlabali ani ne tak ze slušnosti, jako spíš proto, že nám skutečně „jela“. Možná to bylo i tím, že její součástí byla dobře vychlazená plzeňská (žádná licencia Šariš) dvanáctka. To bol skutočne veľmi podarený začiatok, sestry a bratia.

První jídlo se sice nepodařilo zachytit na fotografii, nicméně dnešní vynikající oběd už ano:

3. Hotel

Slovo „hotel“ v názvu ubytovny mě osobně zmátlo natolik, že jsem si s sebou nevzal ručník, mýdlo, šampon, bačkory, šitíčko, masážní olejíčky, medvídka, dentální niť ani župan.

Ručníky tu byly.

Když jsem se ještě v noci po pokoji porozhlédl, maně jsem zavzpomínal na léta strávená na kolejích v Olomouci; stejné dvojpokoje spojené chodbičkou a se společným sociálním zařízením, tentýž nábytek, totožné prosklené dveře se zámkem, který lze odemknout zahnutou hliníkovou lžící... Ale jedna naprosto rozdílná věc byla očividná hned v noci: výhled. Přátelé, dívat se dolů do údolíčka, přímo naproti mít zalesněné hory a dole pod sebou „koliboidní“ domčeky, toť pohled k nezaplacení!

A co teprve ráno při východu slunce...

Aby bylo jasno, ubytování je naprosto perfektní. Vzpomínám na pionýrské tábory, kam jsem každý rok jezdíval nejdřív jako dítě, později jako „prákoš“ a ještě později jako vedoucí. Často jezdívám na akce, kde je ubytování až neadekvátně drahé. Naprosto zbytečně. Tady je to přesně akorát - účastníci si sem mohou vzít klidně celou rodinu.

4. Učitelé, vlastně učitelky

Hned ráno, na brzké, ale chutné snídani, jsme zjistili, že naprostou většinu uchazečů tvoří ženy. Učitelů je tu tak sedm celých devět desetin procenta, zbytek tvoří pravé a nefalšované slovenské pedagožky. Kdybych si chtěl dovolit být uprostřed prázdnin na tomto prestižním portálu politicky nekorektní, napsal bych kódovanou zprávu kolegům, která by zněla: Slovenky, slovenčina, ó la lá... – ale protože takový být nechci, spokojím se se suchým konstatováním: slovenský lid pedagogický je věru fajn.

Mimochodem, je nás tu přes sedmdesát a za pár dní začne druhý turnus. Na LŠMU v minulosti jezdilo i přes sto lidí najednou (např. zrovna loni), takže nejde jen o aktivitu pro pár hujerů, resp. hujerkyň.

5. Nadšení

Pokud bych měl celou Letnú školu moderných učitelov popsat jedním slovem, bylo by to rozhodně NADŠENÍ. Entuziazmus z každého účastníka, resp. účastníčky, přímo prýští. Všichni kolem mají zaujetí, nápadů, chuti podělit se s ostatními a naopak se něčemu přiučit, takový nadbytek, že jejich zanícení prostupuje zdmi hotelu a já čekám, kdy semináře přijde omrknout medvědí rodinka, která žije jen pár desítek metrů od nás.

Touha vstřebat nové a neotřelé nápady se projevuje tak, že diváci úžasných přednášek na témata jako Noví žáci – jaké výzvy přinášejí?, Daltonské vzdělávání, Soutěž jako učení a hra, Planeta vědomostí, Jak propagovat svůj předmět před žáky, Linie, barva a tvar všude kolem nás či Střípky projektového vyučování v běžných hodinách, ani nedutají.

Kdo chce spolupracovat a spolutvořit, může celý týden chodit na semináře jako např. Videokroužek, Fotokroužek, Kroužek planeta vědomostí či Programovatelné LEGO. Pokud si chce lid učitelský raději zasportovat, možností má též habaděj – od jógy přes stále populárnější zumbu až po lacrosse či volejbal.

A ti, kteří se chtějí podělit o své zkušenosti, tak činí na Burzách nápadů učitelů, rozdělených na 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ a střední školy. Na těchto burzách je natěšenost jednotlivých účastnic a účastníků téměř hmatatelná – žádné „já nevím, co bych vám ukázala“, nýbrž naopak „předejte mi už konečně slovo a prezentér, protože to budete mrkat na drôt, co my v naší škole děláme!“.

A zde je důkaz faktu, že není nikde psáno, že by se na burzy nápadů nemohly nosit vlastnoručně napečené buchty – všimněte si, jak všem chutnají...

Když se Lukáš Bajer, dnes ráno prezentující spolu s Martinou Chalachánovou, zeptal přítomných, co je konkrétně, cituji, „nechutně nebaví učit“, na pár okamžiků se sálem rozhostilo ticho husté jak mlha na rybníku Brčálníku – když někoho totiž skutečně baví učit...

6. Neformálnost

Vykání je nadbytečnost, většina účastníků, resp. účastnic, si navzájem tyká. Společenský oděv? V tomhle počasí především kraťasy a tričko, na nohou „žabky“. Pohoda, otevřenost, uvolněnost a dobrá zábava.

Na LŠMU jezdí tradičně i celé rodiny účastníků. Účast na Letní škole berou coby zpestření rodinné dovolené a samy děti vítají, že mohou poklidné rodinné výlety prostřídat se závoděním na novém Xboxu. To ale neznamená, že by se děti neúčastnily prezentací.

7. Technologie

Důvodem, proč jsem s sebou nevzal třeba i rodinné příslušníky já sám, byly obavy před přílišným zaměřením Letnej školy na moderní technologie. Chyba lávky! Připojení k internetu sice máme; díky mému slovenskému protějšku, Romanu Baranovičovi, který kvůli účastníkům zprovoznil Windows Server 2008 R2 ;-) – server mimochodem denně uděluje kolem 70 IP adres – ale jinak je program natolik vyvážený, že mnohé přednášky prostě jen používají PowerPoint k prezentování a technologií jako takových se dotýkají jen okrajově nebo vůbec. To považuji za klad, protože neznám učitele, který by toužil po tom sedět uprostřed slunečného léta deset hodin denně před displejem počítače.

Velká část účastníků má s sebou své vlastní notebooky či netbooky, pár érárních, připojených k internetu, je pak i všem ostatním k dispozici ve společenské místnosti. O zábavu i poučení se stará již zmiňovaný Xbox a nebo třeba blok zajímavých přednášek z TED konferencí, vybraných organizujícím Peterem Halákem.

8. Trendy

LŠMU se nerýpe v minulosti, nežehrá nad diskutabilními rozhodnutími ministerstva školstí – alespoň ne přespříliš – a naopak se zaměřuje na současné trendy a možnosti, které budou k dispozici v blízké budoucnosti.

Slovenští učitelé (alespoň ti zde) chtějí být svým žákům blíž. Sociální sítě jim rozhodně nejsou vzdálené a začleňování nových technologií do výuky chápou coby nezbytnost, ale nikoli nutné zlo. Navíc už úvodní přednáška Vlada Burjana na téma Kritické myšlení naznačila, že se nebojí ani kontroverzních témat a potenciální střelby do vlastních řad.

9. Inspirace, motivace

O ochotě, ba nadšení, se poučit a naopak s ostatními účastnicemi (účastníky) sdílet své pedagogické úspěchy, jsem již psal výše. Včera večer, když skončil první den Letnej školy, jsme všichi odcházeli do hajan napumpovaní nápady a nadšením. Nadšením ne nutně jen do učitelské práce, ale do života a zkoušení nových věcí obecně.

My dva, crash test dummies české odnože programu Microsoft Partneři ve vzdělávání, jsme odcházeli s pocitem, že něco takhle úžasného se přece musí podařit i u nás v Čechách či na Moravě. Koneckonců na organizaci a náplň, stejně jako slovenská strana, nebudeme sami.

10. Kvalita

Přednášky, u kterých byste usínali z jiných důvodů než z únavy, protože jste to předchozí den trošku přeťápli? Tak na to zapomeňte.

Z každého jednotlivého vystoupení si může kdokoli z obecenstva odnést minimálně zajímavé nápady k zamyšlení. Navíc – a naši noví slovenští kamarádi se určitě nebudou zlobit – mezi to naprosto nejlepší, co tu zaznělo, jak z formálního, tak obsahového hlediska, patřily všechny prezentace Lukáše Bajera, českého to učitele, jehož koordinátoři PiL Centers of Education pamatují mj. z jeho prezentování v rámci Setkání koordinátorů, které proběhlo před dvěma lety v otrokovickém PiL CoE.

(Vlevo skromná Martina Chalachánová, vpravo spokojeně si ruce mnoucí Lukáš Bajer)

Podtrženo a sečteno, jsme nadšení, namotivovaní, plni nápadů a víme, že kolem sebe máme lidi, s jejichž pomocí máme na to, abychom podobnou akci – stačí jeden jediný turnusíček :-) – zorganizovali příští léto v České republice.

Ještě jedna věc: co znamená ono „Odteď učí Pim!“ v nadpisu této troufalé reportage a kdo je vlastně Pim? Přijeďte na první českou LŠMU a dozvíte se to. ;-)

A pokud se nepřihlásíte vy, naši milí čeští učitelé, věřte, že Slováci si dovolenou u nás v Česku na Letní škole moderních učitelů 2011 milerádi dopřejí...