Ještě než se pustím do popisu toho, jaký vlastně ten poslední den TechEd Europe 2009 byl, vrátil bych se k pár fotkám ze středečního článku. Možná jste si všimli, že na posledních fotkách je jakýsi Microsoft obchůdek. Oficiálně Microsoft Conference Store byl od pondělí drtivou většinu času zcela zaplněn koupěchtivými ajťáky, půlku obchůdku tvořilo různé oblečení typu triček, bund, větrovek nebo čepic, vše s příslušnými logy Microsoftu, Windows 7 nebo Bingu, druhou půlkou vystaveného zboží byly knížky, převážně z nakladatelství Microsoft Press. Zajímavé bylo zejména to, že u části z nich bylo možné získat přímo podpis autora, jelikož někteří z nich se na TechEdu přímo objevili jako speakeři. Evidentně bylo vidět, že se Microsoftu nechtělo pracně balit a odvážet nabízené neprodané produkty zpět do USA, a tak zatímco do středy byla sleva pouze na knihy ve výši 25 %, tak ve čtvrtek se sleva vyhoupla na všechno zboží na30 %. Páteční ráno bylo zahájeno se slevou 40% a když jsme odcházeli po obědě na poslední přednášku, tak bylo číslo 40 ručně přeškrtáno a zvýšeno na 50 %. Stánek byl samozřejmě narván do posledního místa, aby si každý mohl odnést nějaký ten kus módního oblečení s pěkným nápisem. Paradoxně prvním zbožím, které bylo vyprodáno hned v úterý, byly dětské zelené dupačky s logem Microsoftu. Je krásné, když tatínkové myslí na své děti i na TechEdu (taky jedny mám, ale pst J ).

 Jako třešnička na dortu celé akce zněla jména speakerů na vybrané páteční tři přednášky (Russinovich, Lukawiecki, Craddock).

Osobně si myslím, že na přednášku Marka Russinoviche chodí účastníci už jen třeba i kvůli jménu, protože Mark prostě pojem je. Pokud nevíte, o koho se jedná, Mark je kromě jiného tvůrcem nástrojů Sysinternals. Díky jeho kvalitám a znalostem jádra systému Windows, které získal, když ještě nebyl v Microsoftu, si jej právě Microsoft vyhlédl a od té doby je Mark v Microsoftu zaměstnán. Už jen název jeho pozice v Microsoftu – Technical Fellow dává tušit, že si ho tam doopravdy váží. Mark ve své přednášce s názvem Windows and Malware: Which Features Are Security and Which Aren't nenechal nikoho na pochybách, že není asi moc lidí na světě, kteří by jádru Windows rozuměli tak jako on, a pokud tomu tak je, dopadá to asi takto (volný překlad části Markovy přednášky):

„Ve Windows máme ochranu nazvanou PatchGuard, tato ochrana byla poprvé představena v roce 2007 a zhruba za rok se objevil první postup, jak ji prolomit, takže jsme udělali verzi novou. Během několika měsíců se těmto týpkům, kteří si říkají Skywing a skape, podařilo opět PatchGuard obejít. Udělali jsme tedy opět novou verzi, ale protože tento neustálý boj je žroutem času i peněz, tak Skywing a skape jsou od nedávna zaměstnanci Microsoftu.“

Mark popisoval bezpečnostní ochrany typu UAC, Kernel PatchProtection, CodeSigning a další, ukazoval jejich možné pokusy o napadení a prolomení a prakticky demonstroval, že v nových Windows 7 jen velmi málo procesů má šanci běžet na alespoň trochu administrátorské úrovni. Přednáška to byla doopravdy zajímavá a pokud máte možnost se někdy na Markovo přednášky podívat, a to třeba i online, velice to doporučuji.

Jako druhý přišel v pátek na řadu Rafal Lukawiecki, odborník na problematiku bezpečnosti, šifrování dat a podobných záležitostí. Rafal ve velice dobré náladě svým vystupováním bavil naplněný sál a svými zkušenostmi rozšiřoval naše odborné znalosti. Jeho přednáška s názvem A-to-Z of Usable Security in Windows Server 2008 R2 and Windows 7 se zabývala novými bezpečnostními funkcemi Windows Serveru 2008 R2 a Windows 7. Nešlo ale v žádném případě o přehledovku, ale Rafal šel v jednotlivých popisech skutečně do hloubky. Řeč tedy byla o Bitlocker To Go, o otiscích prstů, o IPv6 a DirectAccess nebo o Applockeru a Rafal ukazoval, že v novém klientském i serverovém OS mají tyto funkce skutečně smysl.

Po lehkém obědě následovala poslední páteční přednáška, vybral jsem si na doporučení kolegů Johna Craddocka, a to přednášku s názvem Recovery of Active Directory Deleted Objects and the Windows Server 2008 R2 Recycle Bin. Nikdy byste do Johna, pokud byste ho potkali mimo přednáškový sál, neřekli, že se jedná o takového odborníka, ale na TechEdu jsem se už několikrát přesvědčil, že dávat v této společnosti na první dojem, je velice zavádějící. Podobně jako u správy napájení si správce po přečtení názvu prezentace může pomyslet, co na tom bude na povídání na 75 minut, vždyť je to o tom, jak přes PowerShell zapnout nový doménový koš a přes další PowerShellový skript smazaný objekt obnovit. Chyba lávky, přednáška měla totiž označení odbornosti 400, což v překladu s nadsázkou znamená, že nikdo jiný kromě přednášejícího tomu na světě  nerozumí. A tak se během přednášky často stávalo to, že když se John rozjel a začal tam povídat o smazaných objektech, otevíral a upravoval databázi Active Directory, tak spousta účastníků absolutně netušila, která bije. Naštěstí se většinou jednalo o situace při popisu obnovy objektů v serverových OS před Windows Serverem 2008 R2, v novém je to už doopravdy podstatně jednodušší.

Co říci závěrem? Pro mnoho IT odborníků bylo velice příjemné z hlediska cestování přemístění TechEdu z Barcelony do Berlína, přeci jenom to je z většiny evropských států sem blíže. Prostory byly velice důstojné, jídlo výborné a organizace bez sebemenších problémů. Pro představu, o jak obrovskou akci se jednalo, přidám ještě pár čísel:

Na TechEdu zaznělo přes 600 různých přednášek, bylo zde více než 110 parterů Microsoftu, bylo zde vylepeno více než 1 200 cedulek, označení, nápisků, šipek a upozornění a o pohodlí se staralo 460 lidí z personálu, aby to vše fungovalo tak, jak má, bylo zapotřebí 1 200 počítačů a účastníci za těch 5 dní snědli 31 300 obědů.

 Pokud tedy budete mít možnost se někdy na TechEd podívat, určitě neváhejte, stojí to za to.