ÚVOD DO TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni:

• definovat předpoklady pro vznik trhu

• klasifikovat potřeby jako základ ekonomické aktivity

• klasifikovat statky z různých hledisek jako nástroj uspokojování potřeb

• definovat obsah pojmu „hospodářská činnost“

• vysvětlit důvod vzniku peněz

• definovat funkce peněz

• objasnit princip tržního mechanismu

• definovat základní prvky trhu

• umět provést rozdělení trhů podle několika hledisek

POTŘEBY

Výchozím ekonomickým faktem pro pochopení ekonomických aktivit je vznik potřeb. Každý

člověk má určité potřeby. Některé potřeby jsou společné pro všechny. Patří mezi ně potřeba

• dýchání,

• spánku,

• přijímání a vylučování potravy a tekutin, rozmnožování atd.

Jsou to tzv. potřeby fyziologické. Tyto potřeby jsou potřebami minimálními. I když jsou tyto základní lidské potřeby uspokojovány, lidé potřebují mnohem více. Potřebují zdraví, pocit štěstí, přátelství, lásku, potřebují být chráněni před nebezpečím, komunikovat s jinými lidmi, číst, vzdělávat se, dobře se oblékat, pořizovat si věci osobní spotřeby apod.

Naše potřeby si uvědomujeme obvykle tehdy, pociťujeme-li jejich nedostatek. Pod pojmem potřeba rozumíme vědomí nedostatku, které nás právě nutí tento nedostatek odstranit. V lidovém vyjádření bychom mohli tento fakt dokumentovat úslovím „někdo holky, jiný vdolky“. Proto je potřebné znát strukturu potřeb a jejich složení. Ta je u každého ekonomického subjektu jiná; preference a váha, kterou přikládá jednotlivým potřebám je specifickou charakteristikou každého člověka, každé domácnosti, firmy, státu, společenství. Čím vzdělanější člověk, tím větší bude škála jeho potřeb, budou převažovat jeho potřeby kulturní a nehmotné. To platí rovněž o vyspělejší civilizaci. Potřeby člověka klasifikuje následující schéma.

Potřeby člověka z psychologického hlediska nejlépe charakterizoval americký psycholog Abraham Harold Maslow (1.4.1908, † 8.6.1970). Jeho schéma potřeb je obvykle zobrazováno ve tvaru pyramidy, kdy níže položené potřeby jsou významnější (naléhavější) a jsou předpokladem pro realizaci a uspokojování výše položených potřeb. Fyziologické potřeby, potřeba bezpečí, lásky a úcty jsou označovány jako nedostatkové potřeby, seberealizace pak je označována tzv. potřebou růstovou. Potřeba seberealizace vede člověka ke snaze naplnit své individuální schopnosti a dovednosti, realizovat své životní záměry.

Potřeba pití = biologická, hmotná, individuální, nezbytná a současná i budoucí.

Lidské potřeby a obecně pak potřeby všech ekonomických subjektů se mění. Jsou podmíněny věkem, přírodním i společenským klimatem, sociálním i životním prostředím, tradicí, místem atd.

Některé historické potřeby dávno zanikly, v našem věku se s rozvojem techniky, technologie a informatiky objevují potřeby stále nové a rozšiřuje se okruh lidí a obecně všech ekonomických subjektů, které tyto nové potřeby objevují. Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb.

Protože se jedná o základní kategorie tržního hospodářství, provedeme si ještě jejich podrobnější členění. Pod pojmem „statek“ rozumíme v ekonomii širokou škálu věcí a hodnot, které mohou uspokojovat lidské potřeby (obecně potřeby daných ekonomických subjektů).

• volné statky nám poskytuje příroda zpravidla bez lidského úsilí (např. vzduch, sluneční energii, vítr, sníh, déšť atd.),

• vzácné statky jsou produkty lidské práce, jsou to věci a výtvory člověka, který přetváří přírodní zdroje, vynakládá své dovednosti a znalosti na užitečné věci a hodnoty, jež mohou uspokojit lidské potřeby.

Protože kapacity zdrojů jsou omezené (rovněž počet lidí v dané domácnosti, firmě či státě je omezen a omezena je rovněž jejich pracovní síla), jsou tyto zdroje postupně vyčerpávány. Proto říkáme, že se jedná o zdroje vzácné. Je fakt, že vzácné zdroje jsou alternativní; většinou existuje možnost volby mezi několika jejich variantami. Vezmeme-li například náš volný čas jako vzácný zdroj (a on jím nepochybně je), pak jej lze

vždy využít několika způsoby. Půjdeme-li např. do kina, uspokojíme tím svou kulturní potřebu, naše volba tím však zamítla možnost uspokojit v daném čase jinou potřebu, např. jít si zaplavat. Vymezený čas nenávratně odplyne. Zvolíme-li jinou alternativu, vytváříme tím jinou možnost, jiné využití tohoto vzácného statku.

V ekonomii mají pojmy vzácnost a volba zásadní význam. Rozhodne-li se firma např. vyrábět určitý výrobek, musí jej také prodat, jinak byla pouze bez užitku zničena část vzácných zdrojů. Člověk tedy může volit mezi několika variantami uspokojování svých potřeb. Může například v čase nouze upřednostňovat uspokojování Stejným způsobem se dělí i služby, jež jsou definovány jako cizí činnosti, které uspokojují lidské potřeby.

 Dělí se na:

• služby věcné - obnovují nebo zlepšují hmotné statky (oprava ledničky, střechy domu či auta);

• služby osobní - zlepšují život člověka (zdravotnické, kadeřnické či lázeňské služby apod.).

Výrobu (tedy produkci) a poskytování statků a služeb za úhradu nazýváme hospodářskou

činností.

Hospodářská činnost je však velmi složitá, někdy velmi zdlouhavá a vícestupňová činnost. Než se vyrobí konečný výrobek, je často zapotřebí řady mezistupňů, polotovarů a součástí.

Jedná se o ukázku z knihy Ekonomie nejen k maturitě od nakladatelství ComputerMedia, tuto kapitolu včetně obrázků si můžete stáhnout ve formátu PDF v sekci Výukové materiály.