Jedním z témat, které při výuce tabulkového kalkulátoru Microsoft Excel dokáže spolehlivě zaujmout jak žáky základních a středních škol, tak i dospělé, jsou datumové operace. Nejenom, že se člověk přiučí novým informacím, ale pomocí těchto operací můžete zjistit i poměrně zajímavě skutečnosti.
Obrázky v článku jsou z aplikace Microsoft Excel 2007, ale tyto operace samozřejmě fungují spolehlivě i ve starších verzích.

Datum může být do buňky v rámci Excelu zapsán několik způsoby, v tomto článku budu používat označení měsíců pomocí číslic a vzájemná data budou oddělena tečkou. Nicméně při výběru formátu data máte na výběr z mnohem větší nabídky a některé z nich se v určitých situacích hodí i více. Různé typy číselných formátů, které Excel považuje za datum, lze zobrazit po klepnutí pravým tlačítkem na libovolnou buňku a z kontextové nabídky vyberte příkaz Formát buněk. Na záložce Číslo v sekci Datum se nachází seznam všech možných i nemožných formátů dat.

1. Sčítání/odčítání data a čísla
Jednou ze základních datumových operací, kterou lze v Excelu provést, je sčítání/odčítání obecného čísla od data. Výsledkem je poté zajímavá informace a tom, jaké datum bylo nebo jaké datum bude za daný počet dní. Velice výhodné je i to, že Excel samozřejmě počítá přesně a to včetně přestupných let.

Příklad:
Představte si situaci, kdy si vezmete půjčku a ve smlouvě máte napsáno, že půjčka je splatná do 200 dnů, a vás samozřejmě zajímá, jaké je to datum. V Excelu toto spočítáme velice jednoduše.
Do první buňky zadáme dnešní datum, resp. datum půjčky, do druhé buňky napíšeme dobu splatnosti, tj. 200, a ve třetí buňce čísla sečteme pomocí jednoduchého vzorce =A1+B1.

Výsledkem je datum 30. 9. 2009, tj. datum za 200 dní – doba, do kdy je půjčka splatná.

V případě, že nepotřebujete případnou dobu splatnosti b buňce A2 měnit, je možné celý výpočet zjednodušit a rovnou do buňky A2 napsat vzorec =A1+200. Výsledkem bude opět to samé datum, tj. 30. 9. 2009.
Výše uvedené výpočty lze provádět nejen s operací sčítání, ale obecná čísla můžeme od data i odčítat, takže není problém například zjistit, jaké datum bylo před 500 dny apod.

2. Rozdíl dvou dat
Další zajímavou datumovou operací v Excelu je možnost odečíst od sebe dvě data. Výsledkem je poté hodnota, která reprezentuje počet dní mezi dvěma zvolenými daty.

Příklad:
Zajímá nás, za jak dlouho budou letošní Vánoce. Opět si připravíme malou tabulku tak, jak je vidět na obrázku. Výpočet je vždy nutné provádět tak, že od novějšího/většího data odečítáte to starší/menší. V našem případě tedy vzorec v buňce A3 musí vypadat takto: =A2-A1

Po klepnutí na klávesu Enter pro potvrzení vzorce se zobrazí výsledek – 11. 10. 1900. Počkat, nepsal jsem ale v řádcích výše o tom, že by výsledek měl zobrazovat počet dní mezi dvěma daty? Co to tedy je ten nesmyslný údaj 11. 10. 1900? Problém není nutné hledat ve špatně zadaném vzorci a víceméně ani v Excelu. Tato „chyba“ vznikla tím, že Excel předpokládá, že když od data odečítáte datum, že výsledek chcete mít taktéž ve formátu data, stejně jako to běžně provádí u operace s běžnými čísly. Asi by se nám nelíbilo, kdybychom odečítali od sebe dvě čísla a výsledek by byl ve formátu data a tady je to přesně naopak. Jen s tím rozdílem, že zde se nám to moc nehodí, naštěstí řešení je jednoduché a prosté.

Stačí pouze změnit formát buňky s „nesmyslným“ datem na formát obecného čísla a výsledek je zobrazen správně. Formát buňky s výsledkem změníte tak, že na danou buňku A3 klepnete pravým tlačítkem myši, vyberete příkaz Formát buněk a na kartě Číslo vyberete položku Obecný a potvrdíte tlačítkem OK. Výsledek se poté zobrazí správně a nám nezbývá, než se ještě 285x vyspat a můžeme se těšit na rozbalování dárečků.

Příkladem, který vždy sklidí u studentů všech věkových kategorií úspěch, je možnost spočítání si přesného počtu dní, po které jsou na světě. Stačí vám na to datum dnešní a datum vašeho narození, vše ostatní je stejné jako tento příklad.

3. Zjištění dne v týdnu
Jednou z dalších základních datumových operací je možnost zjištění, jaký den v týdnu (pondělí-neděle) je zadané datum. Pro toto zadání už budeme muset zajít hlouběji do nitra Excelu a to konkrétně pro funkci s názvem DENTÝDNE.

Příklad: Zajímá nás, jaký den v týdnu bude Štědrý den.
Do buňky A1 napíšeme datum letošních Vánoc – 24. 12. 2009 a ve druhé buňce máme dvě možnosti.
a, Přes průvodce funkcí vložíme do buňky A2 funkci DENTÝDNE s těmito parametry:
• Pořadové číslo je číslo, jehož den v týdnu chceme zjistit.
• Typ – souvisí s kalendářem používaným v České republice, kdy týden začíná pondělím, proto v našich podmínkách zde vždy píšeme číslo 2 tak, jak vidíte na obrázku.

b, vepsáním funkce a jejích parametrů přímo do buňky, v tomto případě vepište následující vzorec: =DENTÝDNE(A1;2)
Pozn.: Pokud jste zkoušeli všechny příklady postupně, tak jak jsou v tomto článku, buňku B2 máte nyní naformátovanou jako datum, takže místo smysluplného údaje se zobrazuje nic neříkající datum. Řešením je buď opětovná změna formátu nebo počítání na jiné buňce, listu nebo znovuotevření nového sešitu.

Ať použijete variantu A nebo B, s přihlédnutím na poznámku výše, výsledek se zobrazí jako číslo 4, což znamená, že letošní Vánoce připadají na čtvrtý den v týdnu – čtvrtek.

Aktualizace data
V jakékoliv datumové operaci, při které počítáte s aktuálním dnešním datem, ať je to například doba splatnosti půjčky nebo počet dní na světe, se vyskytne problém, že pokud otevřete tabulku 15. 3. 2009, ale příklad jste počítali 14. 3. 2009, tak vypočítané údaje jsou samozřejmě o jeden den nepřesné. Co bychom potřebovali  je možnost mít v buňce s aktuálním dnešním datem opravdu reálně dnešní datum tak, aby se každý den měnilo na to správné. Naštěstí i toto Excel umí, a tak stačí do buňky, kde má být vždy aktuální datum, napsat vzorec =DNES()

Po potvrzení klávesou Enter se zobrazí aktuální dnešní datum a pokud tabulku otevřete zítra minutu po půlnoci nebo za měsíc, vždy budete přesně vědět, o kolik jste zestárli nebo jak se vám krátí termín splátky půjčky.