Nic platno, tohle se žákům asi moc líbit nebude. Takže vzhůru na první úpravu. Co takhle změnit pozadí? Stačí stisknout pravé tlačítko, z nabídky vybrat Formát snímku a zvolit některou z přednastavených přechodových výplní.

Druhý den místo nadšených ovací sklidí do tohoto okamžiku spokojený učitel to, co sám zasel – naprostý nezájem žáků. Co naplat, že text na snímku promítá na plátno? Co naplat, že se text díky animacím hýbe? Co na tom, že má krásné barevné pozadí? Pořád je to text – a v lavicích sedí obrazová generace, která se chce bavit. I když hýbající se, text je pro žáky stále a jen úhlavní nepřítel. Nemohou jej zničit, takže udělají to nejméně náročné – budou jej ignorovat. A náš milý učitel propadá učitelské depresi.

"Příště jim tam dám nějaký obrázek," slibuje si po té, co vidí, jak si půlka třídy prohlíží fotoromány v teenagerovských časopisech. Zahrajme si na teď chvíli na věštce a představme si, jak by ten nový snímek mohl vypadat. Asi nebudeme daleko od pravdy, když odhadneme, že nějak takto.

Výsledek: na žáky bude tento snímek působit o něco příznivěji. Teda, možná by mohl působit o něco příznivěji, za předpokladu, že mu vůbec budou věnovat pozornost. Je to prostě jen „text s jakousi trapnou postavičkou dole“.

Klipart jako nástěnka

Přitom stačilo tak málo. Nemusel zrovna měnit pozadí, úplně stačilo, aby se porozhlédl po nabídce volně dostupných klipartů a text mohl dostat úplně jiných nádech. Co třeba tento snímek? Pořád je to text, ale věřte mi – pro naše žáky je mnohem atraktivnější, než si vůbec dovedeme představit.

I počítač přece ovládáme pomocí obrázků…

Představme si scénář přípravy prezentace poněkud jinak. Že náš učitel usedá k počítači, vezme do ruky myš – a v tu chvíli si uvědomí, že při otvírání PowerPointu nečte texty jako Otevřít PowerPoint nebo nepíše texty typu Vložit nový snímek, ale že jen kliká na ikony, tedy malé obrázky. Proč to náhlé odbočení od tématu? Vždyť žáci jsou úplně stejní: taky doma otvírají programy tím, že se podívají na obrázek a kliknou na něj myší. OBRÁZEK! To je to, co dnes nese význam našim žákům libý, milý a především přípustný.

Od malého klipartu k atraktivnímu sdělení

A od jednoduchého klipartu, který umí každý umístit pro „ozvláštnění snímku“ do některého z rohů, není daleko od propracovaného snímku, který v sobě kromě informací nese také základní znaky zapamatovatelného sdělení.

Jak změnit několik řádků textu v zajímavý“ obrázek, aby se současně zachovala informační sdělnost snímku?

Stačí vyjít z malého klipartu, který byste běžně vložili do některého z rohů.

1)    Vložte do snímku klipart.

Tento postup nejde samozřejmě aplikovat u všech kreslených klipartů, ale jen u těch „kreslených“ v přímo pro sadu Office. Stačí trochu cviku a zjistíte, že upravitelné kliparty snadno rozeznáte od těch zbývajících.

2)    Rozdělte skupinu

Označte klipart, klikněte pravým „myšítkem“ a rozdělte skupinu. Toto proveďte dvakrát.

3)    Odstraňte nepotřebné součásti

Vyberte z klipartu součásti, které nebudete potřebovat a smažte je pomocí klávesy Delete.

4)    Seskupte zbývající části klipartu

Vyberte zbývající objekty (tažením myši za se stisknutým levým tlačítkem) a seskupte zbývající části klipartu do výsledného obrázku.

5)    Zvětšete „nový“ klipart

Stačí trochu zvětšení a výsledný obrázek začíná vypadat zajímavěji. A teď jen nepodlehnout pokušení a nenaplácat text vedle něj.

I když se toto pokušení samo nabízí. I takto upravený snímek bude vypadat zajímavě. Ale proč vystřílet všechnu munici? Stačí si uvědomit, že naši žáci žijí ve věku fotorománů a komiksů. Dovedou je snadno dešifrovat, rozložit je na prvočinitele, a právě proto přitahují jejich pozornost.

Není nic snadnějšího než naše sdělení ještě trochu „zkomiksovatět“. Věřte mi, práce nebude vůbec obtížná – a navíc svým žákům řeknete vše, co jste jim říci chtěli.

6)    Vložte do snímku „Popisek“, tedy komiksovou bublinu.

V novém PowerPointu 2007 vyberte na kartě Vložení pod ikonou Tvary vhodný tvar. (Ve starších PowerPointech ji najdete pod a) Vložit>Automatické tvary>Popisky, anebo na panelu Kreslení (pod stejnými názvy).  Osobně preferuji obdélníkové tvary se zaoblenými rohy, vy si však vyberte, jak je vám libo.

7)    Bublinu barevně slaďte se snímkem

Vložený tvar bude mít přednastavenou barvu. Ve starších PowerPointech zabere tento krok o něco více práce, v novém stačí jen tvar označit a v kartě Formát zvolit vhodnou barevnou kombinaci. (Ve starších PowerPointech téhož efektu docílíte přes pravé tlačítko >Formát automatického tvaru>Barvy a výplň. Nebudu se zde podrobněji rozepisovat, stačí chvíli klikat a máte požadovanou barvu a vzhled popisku.

8)    Vložte texty do bublin

A teď už jen stačí vložit texty do bublin. Celá úprava snímku zabrala sice nějaký čas, ale výsledek stojí zato. Nejenže jste vytvořili atraktivně vypadající snímek, vy jste si vytvořili i pomůcku pro dovykládání „příběhu snímku“. Dotyčná dáma na klipartíku totiž není nikdo jiný, než moderátorka brainstormingového sezení, která zapomněla před zahájením zopakovat základní pravidla brainstormingu – a sezení se jí zvrhlo v anarchii.

Tak co, vidíte ten rozdíl? A jestli ne, buďte si jistí, že vaši žáci ano.

Několik tipů na závěr

Vytvořte si pracovní snímek

Neupravujte kliparty ve vaší „výsledné“ prezentaci. Může se stát leccos, stačí třeba obyčejné uklinutí se a už budete propadat depresi, že se vám ztratila celá prezentace. U delších prezentací navíc velmi často člověk narazí na „pomalosti“ počítače. Ať pracujete se sebemenším obrázkem, u prezentace skládající se výhradně z obrázků jednou narazíte – RAM počítače není nekonečná. A vzhledem k tomu, že u práce určitě ještě třeba posloucháte nějakou hudbu (jako zrovna teď já), váš počítač vám za „odlehčení“ paměti jen poděkuje.

Kontrolujte nepotřebné části snímku

Části na rozděleného klipartu jsou na sobě naskládány v různých vrstvách, a proto se vám někdy nedaří vymazat právě a jen ty nepotřebné části. Stačí však vytvořit si několik duplikátů klipartu a zkombinovat je do výsledného snímku. Nezapomeňte však „kompilát“ seskupit.

Pracujte s mini-skupinami

Budete-li pracovat se složitějšími kliparty, než který najdete v ukázce, vyplatí se vytvářet z prvků miniskupiny a ty potom umísťovat do výsledného obrázku. Proč? Na výsledném obrázku potom totiž pracujete jen s několika skupinami a ne s desítkami jednotlivých, různě rozvrstvených dílečků.

Zvyknete-li si upravovat již existující kliparty, naučíte se vytvářet si vlastní obrázky – tedy takové, které budou vyvolat vašim potřebám a potřebám právě té jediné přednášky. Uvidíte, že vám nebude trvat dlouho, než se jednotlivé kroky naučíte dělat automaticky. Konečně, je to jen klikání a posunování myši za občasného stisknutí klávesy Delete. Kdybych u úpravy snímku nepsal také tento článek a neupravoval jednotlivé obrázky a screenshoty pro publikaci na web, měl bych snímek hotový do 5 minut.